|
|
Transfekce somatických buněk pomocí magnetických nanočástic a jejich post-transfekční lokalizace
Pošustová, Veronika ; Skopalík, Josef (oponent) ; Svoboda, Ondřej (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na experiment založený na magnetických nanočástic SPIO pro transfekci 3T3 buněk. Povrch nanočástic byl modifikován pomocí PEI a Chitosanu za účelem optimalizace této metody. Transfekční experiment byl proveden dvanáct krát, následně byla nasnímaná data zpracována a statisticky vyhodnocena v programovacím prostředí Matlab R2016a a určena transfekční efektivita. Teoretická část je zaměřena na magnetické nanočástice a jejich využití v medicíně, dále na transfekci a její metody a také konkrétně na transfekční metodu založenou na magnetických nanočásticích.
|
|
|
Vlastnosti a aplikace ferokapalin
Vaverka, Jakub ; Šedivý, Dominik (oponent) ; Zbavitel, Jan (vedoucí práce)
Ferokapaliny jsou látky, jejichž vlastnosti je možné měnit za pomoci vnějšího magnetického pole. V teoretické části této bakalářské práce je popsána jejich struktura, vlastnosti a možnosti výroby těchto kapalin. V další kapitole jsou uvedeny i praktické příklady využití ferokapalin a kam může směřovat aktuální výzkum. Hlavním cílem experimentální části je změření a vyhodnocení povrchového napětí dvou různých vzorků ferokapalin na bázi kerosinu.
|
|
|
Magnetické částice jako analytický nástroj v medicíně
Gablech, Evelína ; Pekárková, Jana (oponent) ; Hubálek, Jaromír (vedoucí práce)
Tato práce shrnuje poznatky o magnetických nanočásticích (MNPs), funkcionalizaci jejich povrchu, a jejich využití v různých oblastech. V literární rešerši popisuje využití magnetických naončástic v separačních technikách analytické biochemie pro separaci nukleových kyselin a proteinů. V experimentální části se zabývá syntézou MNPs metodou koprecipitace solí železa a následnou modifikací jejich povrchu. Při přípravě MNPs byl sledován vliv přítomnosti PEG v reakční směsi a vliv teploty na výsledné vlastnosti MNPs. Povrch MNPs byl modifikován dvěma různými metodami, metodou emulzní polymerace s výchozími látkami MMA a AAc, a metodou karboxylace pomocí 11- merkaptoundekanové kyseliny. PEG ani teplota neměli téměř žádný vliv na vlastnosti připravených MNPs. Navázání karboxylových skupin se podařilo pouze při použití metody emulzní polymerace.
|
|
|
Příprava a charakterizace nosičových systémů léčiv na bázi magnetických nanočástic
Chvátalová, Barbora ; Burdíková, Jana (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem magnetických nanočástic, optimalizací jejich přípravy a stabilizací. Koprecipitací různě koncentrovaným hydroxidem sodným byly připraveny částice o různých poměrech Fe2+ a Fe3+ iontů. Z takto připravených částic byly vybrány tři vzorky, u kterých byla dále pozorována jejich stabilita v Milli-Q vodě, pufru, polyvinylalkoholu, kyselině hyaluronové a chitosanu v závislosti na čase pomocí metod dynamického a elektroforetického rozptylu světla. Metodou UV-VIS spektrometrie bylo ověřeno, že se magnetické nanočástice podařilo připravit. Nanočástice obalené chitosanem a kyselinou hyaluronovou byly pak dále charakterizovány pomocí FT-IR, XRD a SEM.
|
|
|
Značení buněk magnetickými částicemi
Kukhta, Dziyana ; Janoušek, Oto (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce popisuje pohyb buněk, označených magnetickými nanočásticemi, v magnetickém poli směrem k magnetu. Nejprve popisuje magnety dvou typů, a to permanentní magnet a elektromagnet. Dále se věnuje senzorům magnetického pole, magnetickým nanočásticím a jejich inkorporaci do buněk, optickým systémům pro detekci pohybu buněk a vlivu elektromagnetického pole na ně. Praktická část je věnovaná inkorporaci nanočástic do buněk, měření intenzity magnetického pole neodymového magnetu a elektromagnetu a způsobům regulace elektromagnetu. Dále je popsán vliv elektromagnetického pole na fibroblasty a závislost koncentrace nanočástic na schopnost reagovat na magnetické pole. Poslední část práce je věnovaná přípravě průtokové komory, analýze pohybu buněk v této komoře a následnému záchytu buněk v různě nastaveném magnetickém poli.
|
|
|
Využití magnetických nanočástic pro transfekci plasmidu do HEK293 buněk
Bílek, Ondřej ; Svoboda, Ondřej (oponent) ; Fohlerová, Zdenka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím magnetických nanočástic, SPIO nanočástic a nanočástic komerčního produktu MATra pro transfekci plasmidu ASAP do HEK293 buněk a následnou optimalizací tohoto procesu. K experimentální části je přiložena teoretická část shrnující poznatky z oblasti syntézy magnetických nanočástic, jejich využití v biomedicíně, teorii zabývající se možnostmi vložení cizorodé DNA či plasmidu do buňky a způsoby vyhodnocování úspěšnosti těchto experimentů.
|
|
|
Využití magnetických částic při izolaci DNA z vybraných tepelně zpracovaných výrobků rostlinného původu
Hronová, Aneta ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Kovařík, Aleš (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na testování mikroizolace DNA za pomocí magnetických částic z tepelně zpracovaných potravinových výrobků v kvalitě vhodné pro polymerázovou řetězovou reakci (PCR). Pro analýzu byly vybrány rybízové džemy. Ty byly homogenizovány s použitím plastového kopistu a stomacheru v lyzačním roztoku s cetyltrimetylammonium bromidem (CTAB). Při přípravě homogenátů byl testován vliv chloroform-oktanolu a isopropanolu. Homogenáty byly použity pro izolaci DNA magnetickými částicemi. Po odstředění komplexů CTAB s proteiny, polyfenoly a polysacharidy byla hrubá frakce DNA purifikována vazbou na magnetické částice. Byly testovány dva druhy magnetických částic: mikročástice poly(hydroxyethylmethakrylát-co-glycidylmethakrylát) - P(HEMA-co-GMA) a nanočástice oxidů železa pokryté poly(L-lysinem) - PLL. Izolovaná DNA byla podrobena spektrofotometrické analýze, kde byla zjišťována její koncentrace a kontaminace polyfenoly a proteiny. Poté byla testována amplifikovatelnost DNA v PCR. Pro amplifikaci byly použity primery specifické pro rostlinnou ribosomální DNA. Produkty PCR s očekávanou délkou 700 bp byly detegovány agarózovou gelovou elektroforézou. Bylo zjištěno, že z džemů lze pomocí testovaných magnetických nosičů izolovat DNA v kvalitě vhodné pro PCR.
|
|
|
Využití různých typů povrchově modifikovaných magnetických nanočástic pro izolaci a purifikaci bakteriální DNA/RNA
Bednářová, Eliška
V předložené závěrečné práci „Využití různých typů povrchově modifikovaných magnetických nanočástic pro izolaci a purifikaci bakteriální DNA/RNA“ byly využity magnetické částice, které byly povrchově modifikovány tetraethoxysilanem (TEOS) a (3-aminopropyl)triethoxysilanem (APTES). Cílem bylo optimalizovat protokol izolace nukleových kyselin pomocí magnetických částic z gram negativních i gram pozitivních bakterií, aby se dosáhlo co nejvyšší výtěžnosti RNA. V teoretické části práce byla shrnuta struktura a složení bakteriálních buněk, především složení buněčné stěny, díky které se bakterie rozdělují na gram pozitivní a gram negativní. Dále byly uvedeny jednotlivé možnosti detekce bakterií, které se využívají v klinické praxi. Při detekci bakterií pomocí molekulárních metod je často zásadním krokem izolace nukleových kyselin. Jednou z metod izolace je izolace pomocí magnetických částic, u které byl vysvětlen princip. U magnetických částic bylo popsáno složení a využívané funkcionalizace částic pro izolace nukleových kyselin. V praktické části práce byly magnetické částice nejprve charakterizovány několika metodami z důvodu specifikace jejich vlastností. Mohly tak být vybrány nejvhodnější částice pro izolace nukleových kyselin. Dále byly částice použity na optimalizace protokolu izolace nukleových kyselin z buněčného lyzátu, kdy se nejvíce osvědčil lyzační pufr s 30% detergentem Triton X-100, který měl podobné výsledky jako 30% detergent EcoSurf. Následovně byla hledána metoda efektivní lýzy bakteriálních buněk. Bylo využito několik metod, nejlepších výsledků dosáhla mechanická homogenizace zirkonovými kuličkami o velikosti 0,1 mm v kombinaci s lyzačním pufrem s 1% detergentem EcoSurf. Výtěžnost RNA z izolací pomocí magnetických částic byla porovnána s izolací pomocí kolonkové metody, přičemž byl na izolace použit komerční izolační kit. Pomocí kolonkové metody bylo dosaženo výtěžnosti RNA u S. aureus přibližně 350 ng/µl, při použití magnetických částic tomu bylo o 70 ng/µl méně. Výtěžnost RNA za pomoci komerčních pufrů byla značně vyšší než při použití vlastních pufrů, proto by bylo vhodné dále optimalizovat protokol izolace a složení vlastních pufrů při izolaci nukleových kyselin. Magnetické částice s modifikací TEOS i APTES mají velký potenciál pro využití při izolacích nukleových kyselin z bakterií.
|
|
|
Nanoparticles formed by complexes of copolymers with low-molar-mass compounds
Vojtová, Jana
Tato práce se soustředí na směsné systémy tvořené různými typy kopolymerů (dvojitě hydrofilní blokové a gradientové polyelektrolyty, hydrofobní roubované kopolymery) a nízkomolekulárními látkami (dodecylsulfát sodný jako typický iontový surfakant, superparamagnetické oxidy železa ve formě nanokrystalů). Elektrostatické a hydrofobní interakce ve studovaných systémech vedoucí k agregačnímu chování a k tvorbě samoorganizovaných nanočástic byly studovány kombinací rozptylových a mikroskopických technik, zahrnující rozptyl světla, X-paprsků a neutronů, elektronovou mikroskopii a mikroskopii atomárních sil. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vlastnosti a aplikace ferokapalin
Vaverka, Jakub ; Šedivý, Dominik (oponent) ; Zbavitel, Jan (vedoucí práce)
Ferokapaliny jsou látky, jejichž vlastnosti je možné měnit za pomoci vnějšího magnetického pole. V teoretické části této bakalářské práce je popsána jejich struktura, vlastnosti a možnosti výroby těchto kapalin. V další kapitole jsou uvedeny i praktické příklady využití ferokapalin a kam může směřovat aktuální výzkum. Hlavním cílem experimentální části je změření a vyhodnocení povrchového napětí dvou různých vzorků ferokapalin na bázi kerosinu.
|
host ::
RSS.